Rozhledna na Harusáku

Ne prosím, snad jsem Vás nezmátl trochu zavádějícím nadpisem. Na Harusově kopci u Nového Města na Moravě se žádná rozhledna nenachází, stojí tam pouze již několik desetiletí vysílač, respektivě dokrývač Českých Radiokomunikací, který tak už zdaleka činí Harusův kopec výraznou krajinnou dominantou. Významným prvkem, který ho též charakterizuje je sjezdovka na východním úbočí.

Pravda ovšem je, že se tam rozhledna kdysi nacházela. Za první republiky vznikla na vrcholu horská chata s věžičkou, která nabízela i výhled. Vrchol kopce se také stal centrem lyžování v Novém Městě na Moravě, bohužel v roce 1942 zachvátil stavbu požár a k obnově nikdy nedošlo. Bohužel, krásná horská turistická chata byla totiž vskutku nádherná.

Harusův kopec je s 743 metry nadmořské výšky nejvyšším bodem Křižanovské vrchoviny, která zde hraničí se Žďárskými vrchy a vrch samotný se také v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy nachází. Ačkoliv v kontextu zdejší krajiny se nejedná o nějak zvláště vysoký kopec, jeho poloha na jižní hraně vyvýšených Žďárských vrchů zajišťuje, jeho dominantní postavení. Pokud by byl bezlesý, nabídl by výhled prakticky nerušený v celé jižní polosféře a především na celé Nové Město na Moravě pod ním. Již teď poskytuje částečný výhled horní stanice sjezdovky a její svah.

Harusův kopec se přirozeně jako výrazný vrch nabízí jako vhodné místo pro rozhlednu, jako Novoměšťák ho mám za horkého kandidáta hned po studnickém Kopečku. Nadmořskou výškou mu sice nemůže konkurovat, v jeho prospěch ovšem hraje fakt, že by zde nebyl problém s ochranáři. Jedna věž na něm už stojí. Zmínku si tu ještě zaslouží rokytenský vrch Kříb, kam se v územním plánu Nového Města na Moravě povedlo rozhlednu zasadit. Možná ještě, než se začne s práci a plány na realizaci, bylo by vhodné se ujistit u Českých Radiokomunikací, zdali by se nepodařila rozhledna na Harusáku - nemusela by se totiž stavět. Teoreticky by se dala využít konstrukce vysílače a provést na ní úpravy tak, aby posloužila i jako rozhledna a mohla být veřejnosti přístupná. Odpadlo by jistě mnoho problémů, které se s realizací nové rozhledny musí řešit a celý projekt by nepochybně vyšel daleko levněji.

Pro lokalitu Harusák mluví pozitivně i další okolnosti. Na vrch vede silnice i mnoho značených turistických tras, dokonce i lanová dráha a nachází se přímo nad Vysočina Arénou a tratěmi v jejím okolí a též v bezprostřední blízkosti Nového Města na Moravě. V neposlední řadě musím zmínit i výhled. Ten by byl fantastický především na samotné město přímo pod Harusákem. Ale i dále.

Výhled

Pro hrubou představu toho, co bychom mohli z rozhledny na Harusáku spatřit, si vypomůžeme s generátorem panoramat udeuschle.de. V něm jsem vybral bod v mapě v místě, kde se nachází telekomunikační věž. Generátor si automaticky vezme nadmořskou výšku lokalitty z mapy, ke které připočtu 30 metrů, které představují výšku ochozu teoretické rozhledny. Výsledná nadmořská výška by tak při součtu té nadmořské (v lokalitě věže 741 metrů) a rozhledny (30 metrů) činila 771 metrů nad mořem.

S ohledem na výšku by výhled v severní polosféře byl omezen pouze na Žďárské vrchy, které by tak se svou nadmořskou výškou přes 800 metrů zakryly výhled na veškeré naše severní pohraniční hory. V tomto směru bychom tak v bezprostřední vzdálenosti viděli ke Sklenému, Jiříkovicím, Vlachovicím, Maršovicím, Rokytnu a Studnicím. Nad nimi by se tyčily Tisůvka, Šindelný a Kamenný vrch na severozápadě, na severu pak především Křivý javor, hřbet Křoviny, Suchého kopce s Malinskou skálou a Dráteničkami. Rozhled na severovýchodě by pak uzavíral hřbet Pasecké skály, Kopečku a Pohledecké skály.

Asi jeden z nejlákavějších výhledů by byl ten na Nové Město na Moravě v údolí. Teoreticky by neměl být ničím rušený, vidět by asi byla i Vysočina Aréna nebo Tři kříže na vrchu Kalvárie, Pohledec a Zubří. Na východním obzoru by byl vidět Horní les, ale i nejvyšší část 50 km vzdálené Drahanské vrchoviny s vrchem Skalky, kde stojí věž s meteorologickým radarem. Významnou dominantou jihovýchodního horizontu by byly Bukový vrch se Sýkoří nedaleko Nedvědice. Napravo by od těchto vrchů Svratecké hornatiny byly vidět Babí lom a brněnské Hády a dále směrem k jihu na Svatou horu a další vrchy u Ořechova. V popředí bychom viděli Novou Ves u Nového Města na Moravě, Petrovice, Kopec u Radešínské Svratky nebo Kalvárii nad Bobrovou.

Na jižním obzoru by výrazně stál vrch Ambrožný s vysílači a Holý vrch vzdálené okolo 20 km. S velkou pravděpodobností by byla vidět i rozhledna na Fajtově kopci u Velkého Mezíříčí, zvláště v noci, kdy je barevně osvětlená. Dále doprava by následovaly kopce u Třebíče, mezi nimi například Klučovská hora nebo Záhoří. K nim je to přes 40 km daleko. Třešničkou na dortu a jednou z nejzajímavějších lokalit, kterou bychom mohli vidět by byl na jihu vrch Klosterwappen schneebergského masivu v rakouských Alpách, vzdálený 202 km. O kousek vpravo bychom dobře viděli hřeben Arnoleckých hor s vrchy Kyjov, Havlina, Dědkovský kopec a za nimi pak například 50 km vzdálený vrch Mařenka. V popředí by naši pozornost upoutaly kopce Chlumek u Řečice a Vejdoch u Jam a také Radňovice nebo Hlinné.

Zajímavý výhled by byl na severozápad s obzorem lemovaným Jihlavskými vrchy s Javořicí, čeřínkovským masivem a Křemešníkem a vyššími kopci okolo Větrného Jeníkova. Velmi pravděpodobně bychom mohli vidět i kousek samotné Jihlavy, především pelhřimovskou silnici u Hosova. Blíže také vrch Blažkov u Rudolce, Rosičku s rozhlednou a pod nimi rybníkařskou krajinu u Bohdalova a Nového Veselí a nedaleké Veselíčko.

Žďár nad Sázavou by byl vidět na západě, náš zrak by snad upoutal i ikonický kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Za Žďárem bychom si všimli výrazného obrysu vrchu Peperek, za kterým bychom dále viděli 53 km vzdálený Melechovský masiv. Dále na severozápad by byly ještě vidět vrchy Henzlička nebo Kamenný vrch nedaleko Velkého Dářka. Z okolních vesnic bychom viděli Jiříkovice, Lhotku, Vysoké a snad i Počítky.

Rozhledna na Harusově kopci umístěná na telekomunikační věži by byla alespoň částečným obnovením v minulém století ztracené novoměstské pýchy a velmi důstojnou rozhlednou s výborným výhledem na Novoměstsko, Žďársko, Velkomeziříčsko, jižní oblast Žďárských vrchů a Českomoravskou vrchovinu. Jednalo by se také o jednu z nejsevernějších rozhleden v Česku, odkud lze vidět rakouské Alpy.

Výhled na samotné Nové Město na Moravě by z rozhledny nepochybně učinil jedno z nejlákavějších míst k navštívení a její existence by přispěla k cestovnímu ruchu v regionu a destinační oblasti Koruna Vysočiny.