Rozhledna na Kopečku u Studnic

Kopeček

Čtvrtý nejvyšší vrchol Žďárských vrchů dosahující nadmořské výšky 821,7 metrů nad mořem se nachází 5 kilometrů severně od Nového Města na Moravě. Spolu s Paseckou skálou a Pohledeckou skálou od kterých je oddělen mělkými sedly, tvoří jakýsi protáhlý a úzký hřeben v ose severozápad a jihovýchod. Vrchol spolu se severním a východním svahem je zalesněný, pouze jihozápadní svah tvoří louka a pastviny. Na tomto svahu se také nachází jeho dominantní prvek - tři stožáry vysokého napětí, které zde byly postaveny v 80. letech minulého století. Ty slouží k výzkumu vlivu námrazy. Na jižním úbočí se nachází menší chatová oblast, která navazuje na přilehlou obec Studnice, která je nejvýše položenou obcí Českomoravské vrchoviny (788 m n. m.).

Vrchol
Vrchol

Klima

Abychom mohli docenit význam této lokality pro umístění rozhledny, musíme zmínit i povětrnostní podmínky, které zde vládnou. 

Obecně je klima Žďárských vrchů chladnější, větrnější a vlhčí. V lokalitách s nadmořskou výškou přes 800 metrů leží déle sněhová pokrývka, mají vyšší podíl srážek a trpí silnějšími větry, které převládají ze severozápadního a jihovýchodního směru. Zvláště jihovýchodní vítr zde podporuje v zimních měsících tvorbu námrazy, která nezřídka dosáhne mocnosti 10 cm, výjimečně i více. Během inverzních situací v chladnější části roku se zde často udržuje nízká oblačnost a mlha, ale čas od času sestoupí níže a nejvyšší partie se ocitnou nad ní. Inverzní rozhraní se pak nachází ve výšce okolo 750 metrů nad mořem, výjimečně i níž.

Inverzní situace z prosince 2013
Inverzní situace z prosince 2013

Dostupnost vrcholu

Studnice jsou díky své blízké vzdálenosti k Novému Městu na Moravě snadno dostupnou obcí. Automobilem po silnici č. 354 přibližně 6 km a 1 km po odbočce na vedlejší komunikaci, která v obci končí. Osobní vozy by mohly využít parkovací plochu před turistickou chatou, která se v obci nachází, ale od začátku roku 2018 již není v provozu. Studnicemi vedou i dvě turistické trasy, zelená a žlutá, po kterých se do obce dostanou pěší turisté i cyklisté. V zimě, když je dostatek sněhu, se lze na Studnice dostat i na běžkách po upravovaných lyžařských trasách. Na samotný vrchol se dá dojít během pár minut neznačenou lesní stezkou. Z návsi je to zhruba 500 metrů.

Volný čas a turistické vyžití v okolí Studnic

Oblast je vhodná především pro pěší a cyklo turistiku. Lesní a polní cesty protínají okolí mnoha směry a tak se lze snadno dostat na přírodní památku Pasecká skála, která se nachází asi 1,5 kilometru západně od Studnic. V samotné obci se nachází chráněná lípa, kaplička a u některých zdejších domů a stavení se stále dochovaly prvky původní lidové architektury. V obci se nachází turistický chata z 80. let, která je bohužel od počátku roku 2018 mimo provoz. Jihovýchodně od obce jsou dodnes patrné stopy po těžbě železné rudy a vápence v podobě důlních jam. Z obce je to kousek k významným turistickým lokalitám Žďárských vrchů - Novému Městu na Moravě a Třem Studním. Pastviny a louky okolo Studnic nabízí krásné, byť omezené výhledy. Zdejší pláně a relativně větší množství sněhu sem v zimě lákají lyžaře i milovníky snowkitingu. Obecně by se asi dalo říci, že turista Studnicemi spíše projde, aniž by měl důvod se zde zdržet.

Okolí Studnic se dá popsat jako oáza klidu, kde na vás z jedné strany cesty koukají ovečky a z druhé zase krávy
Okolí Studnic se dá popsat jako oáza klidu, kde na vás z jedné strany cesty koukají ovečky a z druhé zase krávy

Výhledy z Kopečku a okolí

Celkem neomezený výhled v současnosti nabízí jihozápadní úbočí kopečku. Až na úzký pás mezi stromy není možný výhled na severní stranu. Zato je možné se rozhlédnout jižním a jihozápadním směrem na zvlněnou krajinu Českomoravské vrchoviny. 

V jižním směru částečně vykukuje Nové Město na Moravě, ze vzdálenějších cílů pak zaujme např. Svatá hora u Velké Bíteše, zejména v zimním období pak sloupce páry z 50 km vzdálené JE Dukovany. Bez povšimnutí ani nezůstává vrch Ambrožný, ozdobený stožáry a vysílači. Více vpravo pak dvou vrchol zvaný Na Nivách či Holý vrch u obcí Bory a Cyrilov. Za výjimečně dobré dohlednosti se za ním zjeví 206 km vzdálený masiv rakouské alpské dvoutisícovky Schneebergu. Kopeček je jedním z nejsevernějších míst, odkud lze tuto dominantu spatřit. Více vpravo lze vidět Klučovskou horu s Mařenkou u Třebíče. Na jihozápadě dominuje 25 km vzdálená Havlina s vysílačem, vpravo od ní se vypíná televizní vysílač na nejvyšší hoře Českomoravské vrchoviny Javořici, která je vzdálená 69 km. Dál směrem na západ spatříme masiv Čeřínku s Mešnicí a dalšími vrcholy. Vpravo od nich lze vidět Křemešník. Na západě vykukuje hora Melechov. Velice úzkým průzorem mezi stromy lze občas spatřit hřbet Luční a Studniční hory 120 km vzdálených Krkonoš. Detaily zde: https://zdarskevrchy-vyhledy.webnode.cz/kopecek-u-studnic/

Výběr nejzajímavějších lokalit k vidění z Kopečku

Javořice (69 km)
Javořice (69 km)
Alpy, nejvzdálenější Heukuppe (216 km)
Alpy, nejvzdálenější Heukuppe (216 km)
Uprostřed Schneeberg (206) km, v popředí Na Nivách - Holý vrch u Cyrilova (22 km)
Uprostřed Schneeberg (206) km, v popředí Na Nivách - Holý vrch u Cyrilova (22 km)
Pára z Dukovan (50 km)
Pára z Dukovan (50 km)
Studniční a Luční hora (127 km)
Studniční a Luční hora (127 km)
Havlina (25 km)
Havlina (25 km)
Nové Město na Moravě (5 km)
Nové Město na Moravě (5 km)

Ostatní výhledová místa v nejbližším okolí

Asi 700 metrů severozápadně od Kopečku leží Pasecká skála (819 m n. m.), ze které ke krásný výhled na centrální část Žďárských vrchů (Žákova hora, Malinská skála, Křovina, Buchtův kopec, Strom, Bohdalec) se zdejšími vesničkami Kadov, Krátká, Kuklík a městys Sněžné. Výhled z upravené vyhlídky na skále je díky vzrostlým stromům omezen pouze na severozápadní, severní a severovýchodní směr. Ze vzdálenějších lokalit je možné částečně spatřit Orlické hory, Kralický Sněžník, Svitavsko i 90 km vzdálené Jeseníky. 

Východní partie Jeseníků s Pradědem
Východní partie Jeseníků s Pradědem
Kralický Sněžník se schovává za Buchtovým kopcem
Kralický Sněžník se schovává za Buchtovým kopcem
Orlické hory
Orlické hory
Sněžka
Sněžka

Zajímavý výhled poskytuje i vyvýšená pláň jihovýchodně o Studnic, kde se dle mapy říká Na kutině. Okolo ní vedou polní cesty vedoucí do Maršovic a do Pohledce. Je ohraničena ohradníkem a v létě se na ní pasou krávy. Lepší možnosti tedy nabízí v zimním období. Krásný výhled je odtud na jihovýchod, jih i na jihozápad. Na severovýchodě lze mezi stromy nedalekého lesa spatřit Jeseníky a Kralický Sněžník, na východě část Drahanské vrchoviny, ale i blízký Horní les.

Směr jih - vlevo Svatá hora, uprostřed sloupce páry z Dukovan
Směr jih - vlevo Svatá hora, uprostřed sloupce páry z Dukovan
Kralický Sněžník
Kralický Sněžník
Jeseníky, vlevo Praděd
Jeseníky, vlevo Praděd
Jihozápadnímu směru dominuje blízký Harusák, za ním se tyčí nejvyšší hora Českomoravské vrchoviny - Javořice
Jihozápadnímu směru dominuje blízký Harusák, za ním se tyčí nejvyšší hora Českomoravské vrchoviny - Javořice
Drahanská vrchovina - východ
Drahanská vrchovina - východ

Výhled není špatný ani z pastvin u příjezdové silnice ke Studnicím

Děvín
Děvín

Další výhledy

V užším i širším okolí je samozřejmě několik dalších míst, které můžeme pokládat za vyhlídky. Asi nejvýznamnějšími vyhlídkami jsou v naší oblasti rulová skaliska jako např. Devět skal, Malinská skála, Drátník. Přístup k nim vede většinou po lesních značených stezkách, které se krom chůze dají využít i k jízdě na kole. Díky tomu, že jsou to útvary, které stvořila příroda erozí, zvětráváním a dalšími vlivy, nejsou ze své podstaty určené k tomu, abychom se z nich kochaly. Výstup na ně není úplně nejlehčí záležitost a ne každý si troufne na ně vylézt, byť jsou některé opatřeny zábradlím či řetězy pro bezpečnější výstup. Některé nabízí opravdu krásné a jedinečné výhledy (Malinská skála), které by ovšem mohly být ještě lepší nebýt vzrostlých stromů, které bohužel cloní. Zde je ale na místě pochválit správu CHKO Žďárské vrchy, která umožnila kácení některých dřevin v blízkosti těchto skal, jednak aby byly vidět a aby z nich bylo vidět, mimoto důvodem bylo zachovat přirozenou skladbu porostu v těchto lokalitách. Tyto zásahy jsou přirozeně vykonány v jistých mezích, jelikož drtivá většina, ne-li všechny těchto skalisek jsou zároveň přírodními památkami.

Krom skalisek poskytují pěkné výhledy i některé kopce s nezalesněnými vrcholy. Např. Metodka, Kamenice či Tři smrky. Vyjma Metodky se však nejedná o nějaká oficiální výhledová místa, mnozí lidé o nich třeba nevědí nebo nejsou úplně snadno přístupná. 

Obecně se dá na závěr tohoto tématu říci, že výhledových míst úplně málo není, ale možností by určitě mohlo být více. Např. Pohledecká skála - z vrcholu by byl asi nejlepší výhled ze všech míst ve Žďárských vrších, ale vrchol je vojenským prostorem, od nedávna i místem, kde ochranáři usilují o návrat Sokola stěhovavého. Harusův kopec - vysílač ČRA, Buchtův kopec - radar pro civilní letectví, mnoho dalších kopců, které jsou zalesněny a výhledy z nich nejsou možné. V širším okolí se nachází několik rozhleden - Rosička, Karasín, Horní les. Bohužel ani jedna z nich není v bezprostřední blízkosti Nového Města na Moravě a snad kromě Horního Lesa nelze hovořit o extra dalekých výhledech.


Co bychom viděli z 20 metrů vysokého ochozu rozhledny na Kopečku?

Souhrnně řečeno všechno, co bylo zmíněno výše. Rozdíl by byl v tom, že z každého pozorovaného místa, bychom viděli více, ať už je to kopec, město či cokoliv jiného. Mnohé lokality zde vyfocené jsou vidět pouze z určitého místa a běžně si jich člověk ani nevšimne. Stačí pár metrů níž, bokem a už Vám je zakryje strom, jiný bližší kopec nebo jsou vidět tak nepatrně, že je ani nepostřehnete. Tím to ale nekončí, podstatné je, co bychom získali navíc. Kopeček není nijak zvlášť dominantní vrchol, takových s podobnou nadmořskou výškou jich je ve Žďárských vrších více, avšak žádný z nich výrazněji nevyčnívá nad ostatní. Proto je i těch 20 metrů navíc rozhodujících, každý z nich se počítá a umožní nám přehlédnout sousední vysoké kopce. 

Po kliknutí na následující obrázek se Vám načte panorama v rozsahu 360 stupňů, které věrně simuluje reliéf okolí a dává nám představu na co všechno bychom se mohli podívat.

Výčet veškerých významnějších lokalit je dlouhý. 

Začneme s nejbližším okolím. Pasecká skála, Pohledecká skála, samozřejmě Studnice, Kadov, Kuklík, Odranec, Rokytno, Nové Město na Moravě, Vlachovice, Tři Studně, většinu kopců a vrcholů Žďárských vrchů s Devíti skalami v čele. Sněžné, Buchtův kopec, Prosíčka, Metodka i Tři kříže u Nového Města na Moravě, Harusův kopec a spoustu dalších lokalit. 

Vzdálenější lokality dle světových stran

Sever: Krkonoše od Kotle přes Sněžku až po Svorovou horu, celý hřeben Orlických hor (o mnoho lépe než z Pasecké skály),  a několik hor v Polsku (např. Czerniec), dále na severovýchod Svitavská pahorkatina, za ní skoro tisícovky Suchý vrch, Buková hora s Jeřábem a za nimi by na nás vzhlížely hory Kralického Sněžníku

Východ: Jeseníky (Keprník, Praděd, Vysoká hole a další) a jejich podhůří, velkou část východního horizontu by pokrývala Drahanská vrchovina (větrné elektrárny na Babylóně, meteoradar na Skalkách), Hornosvratecká vrchovina (Sýkoř), Babí Lom. Dál na jihovýchodě Nedánov u Klobouk u Brna a za ním s velikou pravděpodobností několik vrcholků Malých Karpat na Slovensku (Havranica, Záruby nebo Veterlín) a vpravo od nich Děvín na Pálavě.

Jih: Svatá hora u Heřmanova, zejména v zimním období pára z JE Dukovany a při dobré dohlednosti i některé alpské vrcholky v Rakousku, především Schneeberg (206 km), které by se nedal přehlédnout, ale i vrcholky hor Scheibwaldhöhe a Dreimarkstein a vpravo Ötscher. Směrem k jihozápadu by byly vidět některé kopce u Třebíče (Mařenka, Maková hora) a vlastně velká část Českomoravské vrchoviny. 

Západ: 69 km vzdálená Javořice, Jihlavské vrchy, Čeřínek, Křemešník, Skalky a mnoho dalších výrazných i méně výrazných vrchů Vysočiny a na závěr Melechov. Na severozápadě bychom si všimli vysílače u Krásného v Železných horách.

Výčet všech míst, lokalit, hor, vysílačů by mohl být daleko delší, ale snažil jsem se vybrat ty největší trháky :-) V případě realizace rozhledny by bylo jistě zajímavé lovit další cíle, o kterých v tuto chvíli ani nevíme. 

Něco málo přes 20 metrů vysoká rozhledna na Kopečku by nás obměnila unikátním kruhovým výhledem na všechny světové strany, podstatnou část naší země a umožnila by nám spatřit i několik lokalit u našich sousedů za hranicemi - v Polsku,  na Slovensku a v Rakousku. Skutečný výhledový rádius by činil od Alp na jihu až po Krkonoše na severu úctyhodných 340 km.

Jakou zvolit rozhlednu?

Zásadní otázka, která může značně ovlivnit její realizaci. Málokdo by tu asi chtěl něco ve stylu Stezky v oblacích, ponechme megalomanské projekty stranou a raději se budeme řídit heslem, které praví, že v jednoduchosti je krása. Pokud přihlédneme ke krajinnému rázu Žďárských vrchů, vyjde nám prakticky ihned, že z estetického hlediska se jako nejvhodnější stavební materiál jeví dřevo, jelikož Žďárské vrchy, to jsou především jehličnaté lesy. Nad tím, jakou podobu by rozhledna měla mít asi není třeba dlouho přemýšlet. Rozhledna na kopečku by měla být spíše komornějšího rázu, jednoduchá dřevěná konstrukce s vyhlídkovým ochozem a stříškou. Taková dřevěná vyčnívající věž zpoza stromů by podtrhla i místo, ve kterém se nachází - v lese. Nepůsobila by jako pěst na oko a přitom by zdobila mírné návrší nad Studnicemi a plnila svůj účel. Vynechal bych rovněž aspiraci na přemíru originality a inspiroval se jinde. Podívejme se na několik příkladů:

Rozhledna na Velkém Javorníku v Beskydech

Rozhledna na Miloňové Velké Karlovice

Rozhledna u Trojice 

Rozhledna Královec 

Rozhledna na Anna v Orlických horách

Za mě osobně nejkrásnější rozhlednou z těchto zmíněných je ta na Velkém Javorníku. Ale Kopečku by nejvíc slušela taková, co stojí na Anenském vrchu, která je navíc přístupná po celý rok.


Proč (ne)mít na Kopečku rozhlednu?

Ve výše uvedeném textu jsme se seznámili s lokalitou, zdejším turistických ruchem, přírodními podmínkami i výhledy, které by nám taková stavba umožnila. 

Začněme přirozeně důvody, které zní ve prospěch rozhledny:

1) Výhled - zmíněno výše. Originální, od Alp až po Krkonoše, výhled na Nové Město na Moravě (potěcha pro novoměšťáky) a vlastně na celé Žďárské vrchy (zcela nový pohled a především přehled).

2) Ochutnávka horského počasí na Vysočině - moře nízkých oblaků pod vrcholky v zimě známe z Krkonoš, Jeseníků, Šumavy, ale i z mnoha dalších našich pohoří a hor. Takto bychom si to mohli vychutnat v menším měřítku i na Vysočině. Přeci jen s ohledem na nižší nadmořskou výšku bychom si takových momentů nemohli užívat tak často, ale mohli, a v rámci Vysočiny jedinečně.

3) S tím by souviselo oživení cestovního ruchu, větší zájem o danou lokalitu, což může být na druhou stranu i problém. S tím souvisí další bod.

4) Teoretické rozložení náporu turistů a návštěvníků v oblasti - tohle může být dvousečné. Kopeček není z hlediska ochrany přírody nijak zvláštní lokalita, oproti např. Devíti skalám, na kterých je to občas jak na Václaváku.

5) Místní by měli být na co hrdí - nejen turisté, ale zajisté místní z přilehlého okolí by za rozhlednu byli vděční. Takový nedělní výšlap na Studnice na rozhlednu by jistě byl vítanou možností jak si volný den zpestřit.

6) Nejvýše položená rozhledna na Českomoravské vrchovině, ve středu ČR? - uvidíme jak to dopadne na Javořici, samozřejmě jim to přejeme, když budeme druzí, vadit nám to nebude, rádi na druhou stranu Vysočiny zamáváme.

7) Přístupnost - staří, mladí, děti, sportovci i sváteční výletníci zvládnou vyšlápnout pár schodů. Na nejvyšší obec Vysočiny Studnice si dojdou pěšky, projedou se na kole nebo se svezou autem, které nechají u Turistické chaty. Vedou tudy značené turistické trasy, v zimě i lyžařské.

8) Příležitost pro kulturní akce, zážitky - založení tradice Silvestrovských výšlapů na Kopeček, rozhledna jako zastávka či cíl během konání různých pochodů (např. letos obnoveného Pochodu srdcem Vysočiny)

9) Obnovení provozu Turistické chaty - Studnicím zoufale chybí stravovací zařízení.

10) Dokončit to - o rozhledně se vedou debaty už roky a stále nic. Bylo by prostě příjemné se jí dočkat.


A nyní důvody, které by tento záměr mohli zhatit, případně zkomplikovat:

1) Kdo to zaplatí - jediným reálným investorem by asi v tuhle chvíli mohlo být město Nové Město na Moravě. Otázkou je, jak by se k věci stavěly Lesy ČR, které (zde si nejsem jistý) jsou vlastníkem lesního pozemku na vrcholu. Nicméně i tento podnik se už o mnohé rozhledny u nás zasloužil. Veřejná sbírka? Určitě by se našlo mnoho lidí, kteří by rádi přispěli. Soukromý investor? Nevím v tuto chvíli o něm.

2) Názor místních (obyvatelé Studnic, chataři) - zvýšený ruch v obci, částečná ztráta soukromí. Dalo by se vykoupit poskytnutím chybějících služeb v obci (stravovací zařízení, obchod se smíšeným zbožím).

3) Stanovisko správy CHKO - asi jedna z nejzásadnějších otázek. Nutno zmínit, že dosud zde stojící stožáry dle ochranářů narušují vzhled krajiny. Na základě soudního rozhodnutí mají jít k zemi, záměr města NMnM z jednoho z nich udělat rozhlednu byl zamítnut. Nemyslím si, že by ochranáři byli z principu proti rozhledně, na rozdíl od stožárů jsou rozhledny většinou krásné stavby a pokud se přistupuje k jejich realizaci se zdravým rozumem a dávkou citu, stávají se geniem loci daného místa.


Pokud jste to dočetli až sem, budu rád, když se pro tuto myšlenku nadchnete nebo alespoň zamyslíte, dáte podnět k diskuzi přátelům a známým, sdílíte tento web na facebooku, twitteru a nejlépe na FB se k tomu vyjádříte. Věřím tomu, že v případě rozhledny na Kopečku u Studnic se jedná o dobrou věc, která může být ku prospěchu a radosti nás všech.


Děkuji Vám :-)